Smrt loupeživého rytíře Huberta
Kamenný kříž s letopočtem 1584, který je postaven u gotického mostu v Rabštejně, je opředen pověstí.
V dávných dobách patřil rabštejnský hrad mladému šlechtici Hubertovi. Jeho rodiče zemřeli, když byl Hubert ještě jinoch. Výchovy rytíře se ujal hrubián, hradní kastelán. Z Huberta se stal loupeživý rytíř a lapka, který přepadával kupecké karavany. Když se králi donesly zvěsti o loupežnících na kupecké stezce, vyslal vojáky, aby hrad dobyli a zločince přivedli do Prahy před soud. Útok vojáků proti hradu byl však Hubertem a jeho ozbrojenci odražen. Rabštejn byl nedobytný hrad. Královi vojáci odtáhli. Hubert se pasoval do role pána širokého okolí.
Jednoho dne si Hubert vyhlédl nejhezčí dívku z kraje, Svatavu z Mladotic. Ta však měla jiného mládence. Když se Hubert dozvěděl, že se má vdávat, rozhodl se, že jí svatbu překazí a Svatavu pojme za svou ženu. Špehové zjistili, kterou cestou pojede svatební průvod. Hubert se ukryl se svými lapky v lese u Chrašťovic. Jakmile svatebčané vstoupili do úvozu, zbrojnoši se na ně vrhli. Svatebčany rozehnali, nevěstu a její dvě družičky svázali a odvezli na temný rabštejnský hrad. Svatava vzdorovala, nechtěla se stát ženou Huberta. Než, aby si ho vzala za muže, raději by volila smrt. Hubert se tuze rozhněval. Poručil, aby zavřeli Svatavu i s družičkami do věže o hladu a o žízni, dokud nepřijde k rozumu.
Večer, když se všichni na hradě uložili ke spánku, rozhodla se Svatava se svými družičkami, že uprchnou. Svázaly dlouhé svatební závoje a spustily se z vysoké věže. Když byla Svatava asi v polovině věže, lano se přetrhlo. Svatava spadla do propasti a zabila se. Družičkám se podařilo utéct a povědět ženichovi o tragické smrti jeho nevěsty.
Rozhněvaný ženich přísahal spravedlivou pomstu. Opásal se mečem a ještě téže noci se ukryl pod hradem a čekal. Věděl, že Hubert má zvláštní zvyk, že jednou za tři dny opouští sám o půlnoci hrad a projíždí se noční krajinou. Konečně se dočkal. Hradní brána se otevřela. Hubert vyjel na černém koni, oděn v černý plášť. Zvolna sjížděl dolů k řece Střele. Když dojel k houštině, vyskočil ženich mrtvé Svatavy a beze slova jediným tnutím meče usekl Hubertovi hlavu.
Ženich byl postaven před soud, protože zabil šlechtice. Soudci však vzali v úvahu, že Hubert se sám postavil mimo zákon svými zločiny a že zavinil smrt nevinného děvčete. Proto ženicha osvobodili. Podle tehdejších zvyklostí, aby se hříšník usmířil s Bohem, byl povinen postavit na místě svého činu kamenný „smírčí kříž“ s letopočtem oné události 1584.
Vypráví se, že duch rytíře Huberta se zjevuje na Rabštejně vždy ve výroční den.
